Jeden z mnoha předsudků, které o Vietnamcích v ČR kolují, je, že každý z nich je dobrý student. Je to pravda? A jak funguje vzdělávání ve Vietnamu? Pojďme se u příležitosti dne učitelů, konaného 20. listopadu, podívat na zoubek vzdělávání ve Vietnamu.
Nechte se při čtení článku doprovázet tímto videem, ve kterém se zpívá o cestě jednoho žáčka do školy.
Jak to ve Vietnamu vůbec funguje?
Dítě nastupuje do mateřské školky od 2 let. Základní škola má tři stupně, I. stupeň dítě studuje od 6 do 11 let, tedy od 1. do 5. třídy, kdy končí povinná školní docházka. Může pokračovat na další stupeň, kde studuje do 9. třídy, takže do 15 let. Od 15 do 18 let si student může vybrat mezi III. stupněm a “odbornou školou”. Svá studia zakončuje maturitní zkouškou ve věku 18 let, kvůli které je na něj vyvíjen velký tlak.
Více a více studentů chce dále pokračovat na vysokou nebo odbornou školu či univerzitu. Vyšší odborná škola trvá 2 roky, VŠ a univerzita minimálně 4 roky, aby získal titul Bc., nebo 5 let pro titul Ing. a 6 let pro Dr. Zajímavostí je, že většina studentů má u semestrálních zkoušek pouze jeden pokus.
Starší žák při hře na dvoře.
A co typický den vietnamského žáka?
Základní škola obvykle začíná v 7:00 hodin ráno, kdy se všichni žáci shromáždí na dvoře. Vyučovací hodina trvá okolo 45 minut a ukončuje jí zvuk gongu. V jedné třídě je velký počet dětí, někdy až 50 žáků. Možná proto své přestávky všichni tráví na dvoře. Na oběd ovšem chodí domů, kde si často i zdřímnou a přečkají tak polední horka. Okolo 14:00 opět začíná výuka ve škole, která skončí po 16:00.
Dvůr plný studentů ve stínu.
Studium ale nekončí, protože se po škole často chodí ještě k učiteli domů, kde probíhá další výuka. Většinou navazuje na tu ze třídy, a tak je nutné ji navštěvovat, aby žák chápal další látku ve škole. Až se dítě dostane domů, musí si ještě udělat úkoly, kterých není zrovna málo, a připravit se na další den.
Ve vietnamských školách jsou studenti povinni nosit uniformu, což je většinou bílá košile a tmavé kalhoty, někdy doplněné červeným šátkem. Ve slavnostní dny dívky často nosí bílý vietnamský kroj, ao dai. V některých školách je zakázáno používat nápadný makeup, obarvit si vlasy výraznou barvou nebo mít vousy.
Bílé ao dai oblékají studentky většinou ve slavnostní den.
Hodnocení ve škole je od toho našeho velmi odlišné, známkuje se asi takhle: 1-3 yếu = slabé, 4-6 trung bình = průměrné, 7-8 khá = dostatečné, 9-10 giỏi výborné. A na co je u vietnamských žáků brán zřetel? Mimo informací, které se většinou učí jen nazpaměť, je to i krasopis!
Vietnamský krasopis.
Každá škola se alespoň trochu odlišuje, největší rozdíl je vidět u mezinárodních škol, které jsou na velmi vysoké úrovni, a škol v horách. Školy v horách, určené pro národnostní menšiny, často postrádají kvalitu. Navíc jich není tolik, a tak mnoho dětí musí každý den docházet i několik kilometrů, což je hlavně v období dešťů nemožné. O tom ale zase jindy.
