Legenda praví, že kdysi dávno žili dva bratři šťastně pospolu. Jednoho dne, se starší bratr oženil s dcerou taoisty, který bratry přijal za učně. Jak všichni společně žili v jednom přibytku, tak mladší bratr spozoroval, že mu starší už nevěnoval tolik pozornosti jako předtím. Ve smutku se rozhodl opustit manželský pár a utekl z domu.
Putoval a bloudil po zemi dlouho a jednou, když narazil na větší řeku, tak ji nemohl překročit. Ani malý člun nebyl v blízkosti, jež ho dopravila na druhou stranu řeky. Při čekání na pomoc mladší bratr vzpomínal na hezké časy se starším a v pláči, hluboké melancholii, zemřel a proměnil se ve vápenatý balvan.
Znepokojen příliš dlouhou absenci mladšího bratra se starší rozhodl mladšího hledat. Zběsile a v panice putoval zemí, ale svého milovaného bratra nikde nenašel. Unavený došel k řece, kde se opřel o onen vápenatý balvan, úplně vyčerpaný zemřel a proměnil se v arekovou palmu. Manželka také znepokojena čekáním se vydala hledat svého manžela a na stejném místě odpadla únavou. Opírajíc se o strom se po smrti proměnila v rostlinu lemující kmen stromu, v betel.
Manželé a osamocený bratr.
Po této tragédii místní obyvatelé dokonce na jejich počest postavili i chrám. Jednoho dne, když jeden z králů Hùng putoval zemí, tak narazil na tyto místní lidi a vyslyšel jejich historku. Ochutnal místní specialitu složenou z listu betelu, arekového ořechu a špetky vápence. Chutnala mu kombinace chutí a žvýkal dál. Vyplivl pak z toho štávu, červenou jako lidská krev. Vyhlásil žvýkání betele jako symbol lásky a manželství. Stalo se tak důležitou součástí vietnamské kultury a nesmí chybět na žádné svatbě.
Arekové ořechy spolu s betelovými listy.
Žvýkání betelu přivádí člověka do dobré nálady, vyvolává euforii a pocit příjemného tepla. Bývá také tradicí žvýkat betel k černění zubů u žen, je to jeho vedlejší efekt. Tradicc černění přetrvává obzvláště ve venkovských oblastech i když je to již otázka minulosti. Ještě v posledních desetiletích 20. století měly černé zuby prakticky všechny starší ženy. Černé zuby symbolizovaly dospělost, zralost a u žen společenského podřízení mužům. Zářivě bílé zuby byly považovány nelidské, evokující démony a psy. Ženy se za své černé zuby nestydí, jsou na ně pyšné, protože pro ně to symbolizuje krásu.
Takto vypadal ideál krásy.
