Drak [long, rồng] představuje nejsilnější a nejmocnější bytost ze všech mytických zvířat vietnamské mytologie. Zcela se liší charakterem a vzhledem od draka v západním světě. Nesymbolizuje zlo, ale ochránce, panovníka, božskou moc, morální dokonalost a mužský princip jang. Ve zpodobení vietnamských umělců má drak dlouhé hadovité tělo pokrytými šupinami a na hřbetě se mu táhne od hlavy po ocas ploutev z ostrých hřebenů. Narozdíl od hada má také čtyři krátké, silné končetiny s drápy. Počet drápů v císařském paláci v Huế značí postavení členů císařského dvora. Císař, jakožto panovník nejvyššího postavení, se označuje s pěti drápy. Níže postavení úřednící měli právo používat draka se čtyřmi a méně drápy. Drak jako mytická bytost má schopnost nejen létat vzduchem, ale i pohybovat se pod vodou a zemí. Toto stvoření na sebe může brát i lidskou podobu.
Soška draka s perlou moudrosti, jeho zdrojem síly.
Nejrozšířenější a nejznámější dračí mýtus, který vysvětluje nadpřirozené vlastnosti panovníka, je legenda o Lac Long Quanovi, jehož původ je spojován s dračím rodem. Čtěte v našem příspěvku.
Sino-vietnamský název draka, long, nalezneme např. v názvu mořské zátoky Hạ Long, které údajně vznikla tak, že drak přiletěl z oblak na zem a svým mocným ocasem rozsekal pevninu u moře na tisíce malých ostrůvků, aby tak ochránil Vietnamce před lodními nájezdy nepřátel.
Zátoka Ha Long.
Fénix [phượng, phụng] je po drakovi nejpopulárnějším mytickým zvířetem, kterého legendy popisují jako nejvznešenějšího ptáka s širokými křídly a dlouhým ocasem. V asijském pojetí, stejně jako v celém orientu, je vzorem ctnosti, hrdosti, půvabu, laskavostí a milosti. Právě proto je bájný tvor pokládán za základní symbol panovnice. Zjevuje se pouze v mírumilovných a prosperujících dobách. V době konfliktů a válek se ukrývá na neznámém místě.
Fénix spolu drakem u císařů tvoří manželskou kombinaci míru, prosperity a štěstí.
Fénix s drakem.
Želva [quy, rùa] je jediným reálným tvorem mezi svatými zvířaty. Obecně symbolizuje vytrvalost, dlouhověkost a moudrost. Želvy proto tvoří podstavce stél v chrámu literatury Van Mieu v Hanoji, kde jsou vytesaná jména úspěšných absolventů státních zkoušek z dob dynastíí.
Podstavce stél ve Van Mieu.
Jednorožec [ly, lân] je unikátním zvířetem imaginace sino-vietnamské kultury. Má zvláštní vzhled a bývá popisováno jako zvíře s dračí (nebo lví) hlavou a koním (buvolím) tělem. Říká se, že se objevuje ve velmi vyjímečných situacích (např. Zjevil se při narození čínského mudrce Konfucia v 481 př.n.l.). Proto symbolizuje inteligenci, štěstí, mír a prosperitu.
Jednorožec.
Ryba [ngư] se používá hlavně jako dekorativní prvek ve vietnamském umění, kde symbolizuje materiální hojnost a dostatek potravy. (např. misky a talíře ve Vietnamu se často zdobí motivem ryby)
Podle čínské tradice, kapr pochází ze Žluté řeky a každý rok třetí měsíc se pokouší doplout k prameni řeky proto, aby tam nakladl jikry. Proto musí přeskočit vodopády Wu Men, proplout peřejemi Lung Men – plavat tak proti proudu řeky. Traduje se, že kapři, kterým se podařilo prouplout „dračí branou“ Lung men, se pak proměnili v draky. Tento kaprův úspěch Číňané tak obdivují, že si jej vybrali za symbol elánu, odolnosti, vytrvalosti a síly. Po staletí pak Číňané vštěpují mladíkům myšlenku, že stejně jako ona ryba překonala veškeré potíže, která jí nastavila řeka, i chlapci musí překonat veškeré potíže a zkoušky života, pokud chtějí, aby se z nich stali „draci lidské rasy“ – tj. aby měli v životě úspěch.
Transformace kapra v draka.
Tygr [hổ] je ve vietnamské lidové slovesnosti vykreslen jako zvíře sice fyzicky silné, ale poněkud hloupé. Tak je tomu například v pohádce „Jak přišel tygr k pruhům“, která vysvětluje, jak se fyzicky zdatné zvíře dalo oklamat slabým, ale moudrým člověkem. Ovšem v národní mytologii je tygr označován jako ochránce lidí, symbol pozemské síly. Vietnamci dříve často lepily obrázky s černým tygrem na vrata svých domovů, aby tak chránili svůj domov před zlými duchy. Pokud je tygr zobrazen spolu s drakem, pak představuje právě onu pozemskou sílu a drak sílu kosmickou. V každém případě tygr symbolizuje odvracení neštěstí.
Tygr s drakem jako síly jin a jang.
Žába [ếch] nebo ropucha [cóc] je Vietnamcema považována za „Tetičku pána nebes“ – což je příběh, ve kterém se líčí žába jako statečné zvíře, které se nebojí postavit i samotnému Nefritovému císaři, vládci nebes, a nakonec zajistila dostatek dešťové vláhy na zemi. Symbolizuje tedy odvahu. Dávný příběh také říká, že zaprší vždy, když žába zubami zabrousí. Na dongsonských bubnech (z doby bronzové), které nejspíše sloužily jako rituální předmět k vyvolávání deště, je žába běžným motivem.
Žába jako motiv na bubnu.
Zdroje:
- MÜLLEROVÁ, Petra. Czech collectors and traditional Vietnamese art, Praha, Národní muzeum, 2009.
- OLIVOVÁ, Lucie. Zvířecí mýty a mytická zvířata, Praha, Academia, 2010.
