Majoritu, cca 86% populace, tvoří etničtí Vietnamci, zvaní Việt nebo Kinh (lidé z města). Žijí zejména v deltách Rudé řeky a Mekongu, dále v pobřežních rovinatých oblastech a ve velkých městech.
Etniční Vietnamci ve městech.
Tayská žena s tradičním krojem.
Největší etnickou minoritu tvoří Tayové (tày) s populací zhruba 1,5 milionu. Žijí v hornatých oblastech severního Vietnamu, u hranice s Čínou. Během staletí těsného kontaktu s Viety byla tayská společnost silně ovlivněna vietskou kulturou a přejala mnoho zvyklostí a konfuciánských praktik. V dnešní době jsou to především ženy, kdo nosí tradiční oděv. Tayové jsou známí pro chov dobytka, ale specializují se i na rybolov a pěstují vysoce ceněné plodiny jako je anýz, sója a skořice. Dále pak i vodní rýži, včetně tabáku, ovoce. Co se týče jejich náboženství, tak sdílejí s Kinh víru v buddhismus, konfucianismus a taoismus, ale také uctívají místní božstva a duchy. V 16. století Tayové vytvořili vlastní písmo a tayská literatura a umění si získaly všeobecné uznání.
Příslušnice Bílých Thajců.
Další početným etnikem jsou Muongové (Mường). Jejich populace dosahuje až 1,2 miliónu obyvatel a tím tvoří třetí nejpočetnější etnikum. Také osidlují hornaté oblasti severního Vietnamu. Podle etnologů jsou spřízněni s Viety, přičemž zatímco Vietové opustili hory a odešlůi do nížin, Muongové zůstali v horách a zachovávali si původní kulturu. Jejich jazyk, muongština, je také příbuzná vietnamštině.
Muongské ženy v tradičních krojích.
Nungové (Nùng) jsou dalším významným etnikem v severu Vietnamu. Nacházejí se i v Číně, kde jsou označováni jako Zhuangové. Živí se zeměděstvím, pěstují řýži na horských zavodňovaných polích. Dále pěstují kukuřici, pomeranče, tomel a anýz. Jsou známí i svými řemeslnými výrobky, zpracováváním bambusu či tkaním látek.
Nungové při výrobě těsta rýžového koláče bánh dầy.
Hmongové (H’Mông) jsou národnostní menšina žijící v horských oblastech jihovýchodní Asie. Začali emigrovat z Číny v 18. století kvůli politickým nepokojům a za cílem najít více orné půdy. V současné době Hmongové žijí v severním Vietnamu, Laosu, Thajsku a Myanmaru. Značná část Hmongů bojovala proti laoskému komunistickému hnutí Pathet Lao a někteří Hmongové se také účastnili války ve Vietnamu (1964-75) na straně USA. Kvůli tomu byli ve Vietnamu perzekuováni po roce 1975. Většina z nic prchla do Thajska.
Lidé Černých Hmongů.
Daové (Dao) žijí podél čínsko-vietnamské a vietnamsko-laoské hranice a některých přímořských provinciích severního Vietnamu. Jsou ovlivněni čínskou kulturou, po dlouhou dobu používali i čínské znaky. Živí se především pěstováním rýže a jiných druhotných plodin.
Barevnost Daoského kroje.
Přesouváme se na jih Vietnamu, kde žíjí lidé Khmer Krom (Khơ-me Crôm). Najdeme je v oblasti úrodné delty řeky Mekongu a jsou etnicky příbuzní Khmerům, jež tvoří většinovou populaci Kambodži. Dle vietnamské vlády ve Vietnamu nyní žije přes 1 milión příslušníků tohoto etnika ze sčítání lidu z roku 1999.
Khmer Kromské děvčátko u svého obydlí.
Dle neziskových organizací zabývajícími se lidskými právy vietnamská vláda odpírá etnickým menšinám na jihu Vietnamu i základní lidská práva (Khmer Krom). Příčinou je snaha vietnamské vlády vietnamizovat Khmery nebo je donutit opustit území Vietnamu a přestěhovat se do Kambodže. Vietnamská vláda se obává toho, že by početná populace Khmerů opět vyústila ve snaze Kambodži oficiálně žádat zpět úrodné území delty Mekongu, které Vietnam anektoval před 200 lety.
Jedni z nejvýznamnějších skupin žijící v jižním Vietnamu v oblasti Centrální Vrchoviny (Tây Nguyên) jsou etnika Jarai, Bahnar, E de, Ko ho. Tato etnika hrála významnou roli ve vietnamsko-americkém konfliktu.
Jaraiský muž.
Mimo horských etnik je dále třeba zmínit etnické Číňany, etnikum Hoa, jež ve Vietnamu tvoří až 1 miliónovou komunitu. Velká část z nich jsou potomci Číňanů, kteří do Vietnamu přišli za nepokojů v Číně, kdy byla vládnoucí dynastie Ming vyměněna novou dynastií Čching v 17. století. Proto se jim také říká Minh Hương, tj. ti, co pálí voňavé tyčinky jako vyjádření úcty padlé dynastie Ming (Minh ve vietnamštině). Ostatní jsou potomky Číňanů, kteří imigrovali do Vietnamu v období od 18. – 20. století – ngừơi Hoa (etničtí Číňané). Ve velkých městech mají dokonce vlastní čtvrtě. Působí zde jako obchodníci a podnikatelé.
