První květen je v Česku symbolem zamilovaných. Pár se políbí pod rozkvetlou třešní a věří, že jejich láska tak nikdy neuvadne. Pro mě tenhle den znamená víc než jen romantické gesto. Připomíná mi, že si láska nevybírá podle národnosti, ale podle srdce.
Jsem Vietnamka. Narodila jsem se v Česku, vyrostla tu a české prostředí je mi stejně blízké jako to vietnamské. Můj partner je Čech a náš syn je směsí toho nejlepšího z obou světů. Naše rodina je smíšená kulturně, jazykově i životním stylem. A i když to někdy není snadné, je to především krásné a obohacující.
Proč jsem za náš vztah vděčná
Vzájemný respekt a růst. V Česku jsem doma, ale vietnamská kultura je pevnou součástí mé identity. O to víc si vážím toho, jak otevřeně a s respektem ji přijal můj partner. Společně slavíme Tết i Vánoce, doma mluvíme oběma jazyky. Někdy jsou na stole knedlíky, jindy bun cha. A náš syn roste v prostředí, kde se učí chápat a vnímat rozdíly jako něco normálního, ne jako překážku.
Sílu být jiná a být na to hrdá. I když jsem tu vyrůstala, dlouho mi trvalo přijmout, že to, co mě odlišuje, je ve skutečnosti moje síla. Díky naší rodině jsem pochopila, jak důležité je, aby naše dítě znalo obě kultury a cítilo se v nich přirozeně.
Hloubku v lásce. Když spojíte dva odlišné pohledy na svět, musíte si o hodně věcech víc povídat, víc se poznávat, víc chápat. Každý kompromis je jako most, který nás spojuje blíž k sobě.
Výzvy, o kterých se tolik nemluví (a co nám pomáhá je zvládat)
Někdy to není jednoduché. Jazykové bariéry, kulturní rozdíly, očekávání okolí – to všechno nás jako rodinu zkouší. Jsou chvíle, kdy bych si přála, aby moje máma mohla mluvit s partnerem bez jazykové bariéry. Nebo aby se lidé neptali: „A mluví vůbec vietnamsky?“ Nejde o nic zlého, ale někdy to člověku připomene, že pořád trochu vyčníváme.
Ale pomáhá nám humor, trpělivost a respekt. Třeba u jídla: partner vyrůstal na svíčkové a řízcích, ale z vietnamských chutí má občas trochu respekt. Mắm tôm (omáčka z fermentovaných krevet) miluju, ale jemu už jen ta vůně říká „radši ne“. Tak si někdy dáme každý to svoje, jindy si společně vychutnáme, co chutná všem. A když máma kroutí hlavou, připomenu jí s úsměvem, že ani ona rajskou zrovna nemusí. Učíme se žít mezi dvěma světy a zároveň si tvoříme ten náš vlastní.
Prožijte SAPU očima rodiny
SAPA není jen tržiště – je to srdce vietnamské komunity v Česku. Když tam zavítáte, zkuste vnímat nejen vůně a barvy, ale i příběhy lidí mezi dvěma světy. Možná v nich najdete kousek sebe. A pokud vás zajímá život ve vietnamsko-české rodině, budu ráda, když se potkáme na SAPA Tripu nebo si napíšeme. ❤️
